Den osmý Cahors - Carcassonne - Camargue - Pont du Gard - Avignon

Ráno vstáváme před osmou hodinou a o hodinu později již vyrážíme z kempu za slunečného počasí dále na jih. Zanedlouho najíždíme na dálnici a pokračujeme směrem na Toulouse a dále na Carcassonne.

Chateau Cintal

A právě Carcassonne je naší další zastávkou.

Vjíždíme do města a parkujeme v centru města. Jelikož je sobotní poledne, je zde parkování již bezplatné. Nejprve jsme se vydali navštívit trhy, které ve městě zrovna v sobotu dopoledne probíhaly. Zboží zde však nebylo příliš odlišné od zboží, které je možné koupit u nás v běžných vietnamských tržištích. Pouze s tou výjimkou, že prodávajícími nebyli Vietnamci, ale Arabové.

Pokračovali jsme dále na náměstí zvané Place Carnot, kde tou dobou probíhaly ovocné a zeleninové trhy. Ty na nás zanechaly již lepší dojem. Podařilo se nám nakoupit rajčata a broskve za velmi slušné ceny. Zastavili jsme se ještě v pekárně pro bagetu a croisant a zašli jsme i do informačního centra. Vrátili jsme se zpět k autu a pokračovali dále přes most k samotnému historickému Carcassonne a jeho pevnosti.

Uličky starého města Carcassonne

Impozantní jsou zejména dvojité hradby pevnosti s věžičkami. Carcassonne je dnes nejpůsobivější středověkou citadelou v Evropě. Jádro města tvoří Chateau Cintal z 12. století. Je možné se projít po hradbách kolem středověkého opevnění. Jsou zde zachovany strážní věže či otvory pro lití oleje a vrhání kamenů na dobyvatele. Uprostřed středověkého města uzavřeného v pevnosti se nachází románsko-gotická katedrála St. Nazaire s nádhernými vitrážemi a kamennou deskou ze 13. století, na které je vyobrazeno obléhání Carcassonne v roce 1209.

V jedné z uliček jsme si koupili pravou francouzskou zmrzlinu a po 14 hodině zamířili k autu.

Fontána v nové části města

Opět sedáme do auta a hledáme výjezd z města směrem na dálnici a pokračujeme směrem na Narbonne, kde se odděluje dálnice na jih směrem na Barcelonu. Směrové tabule s kilometrovníky BARCELONE 230 km zní hodně lákavě. Nenecháme se však zvyklat a pokračujeme po dálnici směrem na Lyon. Dálnice je to šestiproudá a poměrně hodně frekventovaná. Je to jeden z nejdůležitějších francouzských a evropských dálničních tahů. Jezdí tudy kamiony ze Španělska směrem do Německa, Polska, pobaltských republik nebo dále přes Itálii do Chorvatska, Slovinska nebo dokonce Turecka. Proto zde potkáváme kamiony snad ze všech evropských zemí. Kousek za městem Montpelier z dálnice sjíždíme a míříme směrem k národnímu parku Camargue. Překvapuje nás velmi silný vítr, který zde u jižního pobřeží vane. Způsobuje určité problémy při řízení, ale vše zvládáme bez větších komplikací.

Chateau Cintal	Katedrála St. Nazaire

Vstupní brána s vodotryskem do nové části města	Chateau Cintal

Ráj plameňáků

Jedeme podél planin či jezer. Žádné plameňáky, kvůli kterým sem jedeme, však zatím nevidíme. Přijíždíme přímo do centra národního parku městečka Santa Meries de la Mer. Zde se nachází informační centrum, kde získáváme nejen mapu, ale i mnohé zajímavé informace.

Camarque je jedinečný fenomén, vlastně něco mezi povninou a mořem. Původně rozvětvená delta řeky Rhony měla kdysi až sedm prstů, které neustále měnily své pozice. Vodní hladina nově vznikala a zanikala stejěn tak jako souš. Půda v deltě však byla velmi úrodná a tak se lidé v minulosti snažili území vysušit. Říční delta tak má nyní pouze tři vodní prsty. Následkem hlubokých změn způsobených člověkem však došlo ke změně fungování biosystému v oblasti a docházelo naopak k zasolování území. Vznikala tak odsolovací jezírka a četné pobřežní hráze, které chrání území před mořskou vodou. Dnes je tato nížinatá krajina zčásti přírodní rezervací, zčásti odvodněným územím, které slouží k pěstování rýže. Tato oblast je nejrozsáhlejším místem, kde se pěstuje rýže v Evropě.
Tento jedinečný ekosystém je domovem velkého množství divoké zvěře, zejména pak mnoha druhů obojživelníků a vodního ptactva, především pak plameňáků. V mokřadech se kromě toho pěstují různé druhy rýže.

Na pastvinách se zde dle průvodců mají pást stáda bílých koní. My jsme zde však žádná stáda koní neviděli. Viděli jsme pouze poměrně dost rančů a stájí, kde je možné si koně pronajmout na projížďku. My jsme se rozhodli si tuto nádhernou scenérii projet autem. Měli jsme štěstí na několik hejn plameňáků, které jsme mohli přibližně z desíti metrové vzdálenosti uctivě sledovat. Vždy jsme autem popojížděli od mokřadu k mokřadu a podobně jako ostatní turisté jsme zastavovali u krajnice a kochali se pohledem na úžasnou scenérii.

My jsme však této romantické příležitosti nevyužili a pokračovali jsme směrem na Avignon.

Městečko Santa Maries de la Mer	Městečko Santa Maries de la Mer

Plameňáky lze pozoorvat z koňského hřbetu	Krajina v oblasti Camargue

Opouštíme tedy Mont Saint Michel a snažíme se najít možnost ubytování. Naše cesta směřuje k městu Saint Maló, které by mělo být zítra naší další zastávkou. Ještě na okraji města Saint-Malo jsme nalezli směrovku na autokemp. Jednalo se o Camping dela Fontaine. Ubytování nás zde přišlo na 17,9 €. Autokemp naleznete na internetových stránkách www.campinglafontaine.com.

Římský akvadukt Pont du Gard

Ještě než dorazíme do Avignonu odbočíme směrem k další významné památce - římskému akvaduktu Pont du Gard.

Až před devatenáctou hodinou přijíždíme na velké centrální parkoviště. Hned u vjezdu jsme získali parkovací lístek a přicházíme ke komplexu, který je informačním centrem, muzeem, restaurací či promenádou současně. V informačním centru získáme mapu. Možnosti prohlédnout si muzeum či shlédnout film o historii této překrásné památky využít nemůžeme vzhledem k poměrně pokročilé době. Pokračujeme tedy ještě dalších dvě stě metrů a otevírá se nám překrásný výhled na unikátní památku z doby Římanů.

Posláním akvaduktu, který je dodnes funkční, bylo zásobování města Nimes a okolí vodou. Ta byla přiváděna z pramene od Úzes, vzdáleného zhruba 48 kilometrů, systémem akvaduktů, příkopů a tunelů vyhloubených do tvrdé skály. Celkový spád činil 17 metrů a technické dovednosti potřebné k uskutečnění tohoto projektu, byly ohromující, protože spád byl velmi pozvolný, zhruba 34 cm na 1 kilometr.

Akvadukt se svými třemi ohromnými patry oblouků stojí dodnes téměř neporušený a překlenující řeku Gard. Její břehy jsou obklopeny koupajícími se a opalujícími lidmi, takže návštěva tohoto místa opravdu stojí za to. Dolní patro oblouků akvaduktu má šest. prostřední 11 a vrchní patro 35 arkád. Most je dlouhý 275 metrů a v nejširší části široký 3 metry. Stavba mostu probíhala za pomocí důmyslného systému kladek, kdy byly až několik tun těžké kvádry kladeny až s milimetrovou přesností. Není bez zajímavosti, že dřevěné lešení se opíralo o kvádry vyčnívající z konstrukce mostu, které jsou dodnes viditelné.

Pomalu se vracíme zpět na parkoviště. V automatu zaplatíme 5 € za parkování a odjíždíme směrem k Avignonu.

Zanedlouho vjíždíme do města a hledáme směrovky na nějaký vhodný autokemp. Neustále se motáme městem, ale stále sledujeme směrové tabule a asi po deseti minutách přijíždíme k prvnímu autokempu. Jeho cena nás však nezaujala a tak pokračujeme dále. Po dalších pěti minutách přijíždíme k autokempu Camping de Leux Rhone, kde by nás jedna noc přišla na 8,36 €. Autokemp sice nepůsobí tak dokonale jako ty předchozí, dokonce někteří obyvatelé kempu vypadají spíše jako bezdomovci. To však nic nemění na tom, že jsme se rozhodli v kempu přenocovat. Jak jsme totiž zjistili, majitel kempu zde již nebyl a nebyl zde ani nikdo jiný, komu by jsme se tu ohlásili a případný pobyt zaplatili. I z toho důvodu jsme se rozhodli pro nocleh v autě, abychom mohli ráno co nejdříve nenápadně vypadnout.

Ještě před tím jsme se však poprvé v průběhu našeho pobytu ve Francii potkali Čecha. Nejednalo se však o žádného turistu, ale pouličního žongléra, který si v Avignonu přivydělává nějaké to euro.

Okolo 22 hodiny jsme zalezli do auta a šli spát.