Den dvanáctý Chanas - Colmar - Strasbourg

Ráno je obloha opět modrá bez mráčků. Přímo v recepci kempu si kupujeme croisanty a bagetu a po deváté hodině se opět vydáváme na cestu. Najíždíme na dálnici a pokračujeme na sever směrem na Lyon. Ten objíždíme velkým obloukem, když nás dopravní značky již navádějí na Strasbourg. Máme před sebou více jak pět set kilometrů, takže trávíme velkou část dne na silnici. V podstatě celá cesta však vede po dálnici, takže cesta ubíhá bez problémů. Jednou zastavujeme na odpočívadle a obědváme. Jednou pak zastavujeme u benzínové pumpy, kde kromě benzínu nakupujeme bagetu a pokračujeme směrem na město Colmar. Krátce po patnácté hodině sjíždíme z dálnice a vjíždíme do města Colmar.

Parkujeme v centru města, když do parkovacího automatu vhazujeme 1 euro a pokračujeme dále okolo nově vybudovaného náměstí s fontánou do centra města.

Procházíme uličkami starého města a směrovky nás navádějí k informačnímu centru, kde jsme zdarma získali plán města.

Colmar byl ve středověku významné opevněné město. Dodnes si zachovalo mnoho ze svých starobylých kostelů i většinu svého středověkého centra. Hrázděné domy se pyšní barevnými střešními taškami.

Procházíme uličkami města s množstvím různobarevných domů, které působí jako pestré divadelní kulisy. Vzhledem k tomu, že se město nachází nedaleko německých hranic, nachází se zde poměrně velké množství německých turistů. Architektura Colmaru na ně působí téměř domácky.

Na jedné z ulic si kupujeme Crepés se šunkou a sýrem a pomalu se po více jak hodině vracíme k autu.

Opouštíme Colmar a míříme jen o několik desítek kilometrů dále na sever do Strasbourgu, tak trochu do hlavního města Evropské unie.

Katedrála Notre-Dame

Nejprve jsme uvažovali o tom, že se pokusíme najít ubytování a navštívíme ještě naposledy nějakou typickou francouzskou restauraci. Projíždíme městem a nejen že nenalézáme žádné směrovky na autokemp, ale navíc se ve městě trochu zamotáváme. Především probíhá velmi usilovně výstavba celých čtvrtí na zbořeništích jiných čtvrtí města, takže pohyb a orientace po městě je dost komplikovaná. Celou dobu pomalu popojíždíme v koloně, asi po půl hodině, kdy jsme popojeli asi o čtyři kilometry, zahlédneme informační centrum. Zaparkovali jsme a vydali jsme se k němu. Bylo však po osmnácté hodině a informační centrum již bylo zavřeno. Pokračujeme tedy dále. Přejíždíme most přes řeku Rhein a najednou spatřujeme evropskou vlajku s nápisem Bundesrepublik Deutschland. Zcela nečekaně a bez varování jsme se ocitli v Německu. Okamžitě jsme zde objevili směrovky na autokemp. Dojeli jsme se tedy k němu podívat a nutno přiznat, že onen německý kemp vypadal pěkně. Nocleh by nás přišel asi na 22 €, ale především jsme si chtěli zajít do francouzské restaurace a zítra pak posléze nakoupit ve francouzském obchoďáku suvenýry domů. Proto jsme se rozhodli pro návrat zpět na francouzské území do Strasbourgu. Přejíždíme tedy přes most a jsme zpět ve Francii.

Pohled na město z vyhlídky na katedrále

Nejprve kupujeme benzín a poté míříme do centra města. Parkujeme na ulici na placeném parkovišti. Je však přesně devatenáct hodin a právě končí doba, kdy je nutné za parkování platit, parkujeme tedy bezplatně.

Vyrážíme do ulic a za chvíli se již ocitáme před chloubou celého města před katedrálou Notre-Dame. Katedrála byla budvována mezi 11. a 15. stoletím. Jediná dokončená věž je po rouenské druhá největší v zemi a je vysoká 142 metrů. Chrámová loď je 103 metrů dlouhá a 34 metrů vysoká. Samotný interiér kostela je nám již v této pokročilé době uzavřen, ale máme štěstí, protože ještě na poslední chvíli jako poslední návštěvníci stíháme vylézt na vyhlídku nad městem, odkud je jak později zjišťujeme naprosto fantastický výhled na město. Nejprve však musíme překonat 350 schodů, takže nahoře hluboce oddychujeme, ale pak se již pouze kocháme. Je odtud dokonce krásný výhled na všechny ty evropské instituce. Po dvaceti minutách jsme však vzhledem k tomu, že se věž ve 20:15 hodin zavírá, nuceni zase seběhnout dolů.

Procházíme se ještě starým městem a poohlížíme se po nějaké stylové francouzské restauraci.

Pohled na evropské instituce ve Strasbourgu

Tu po nějaké době bloudění ulicemi nalézáme a usedáme ke stolu. Ale co si vybrat? Je to docela problém, jelikož názvům pokrmů zde uvedeným vůbec nerozumíme. A to ani tehdy, když je jídelní lístek napsán francouzsky i anglicky. Přítelkyně se nakonec rozhodla pro typické francouzské menu o třech chodech, já jsem si vybral rybí menu. Mezi tím, než nám jídlo donesli, jsme se dohadovali, co že jsme si to vlastně objednali. To, co jsme dostali na stůl bylo opravdu překvapující. Rybí menu se ukázalo být skutečně dobrou volbou. Jako předkrm byl jakýsi tatarák z lososího masa. Druhým chodem byla "ryba z trhu", jak bylo uvedeno v jídelním lístku. Třetím chodem byl koláč s ovocem. Překvapivé bylo typické francouzské menu. Prvním chodem byla v podstatě tlačenka s cibulí, druhým chodem bylo celé vepřové koleno se zelím a třetím chodem byl ovocný koláč. Tak mě napadlo, jak hodně mají Češi a Francouzi společného. Ještě jsme si dali kávu, zaplatili 52 € a vydali se pozdně večerním Strasbourgem k autu.

Autem jsme se ještě asi hodinu proháněli po Strasbourgu a okolí, abychom se poohlédli po nějakém Carrefouru, kde by jsme následný den ráno nakoupili všechny potřebné věci a suvenýry domů. Carrefour jsme nikde nenašli, tak jsme nepohrdli jiným velkým nákupním centrem, které se nachází na severním okraji města. Mimo jiného je součástí celého areálu hotel Formule 1. Chceme se tu zeptat na ubytování, ale jelikož je již po půlnoci, recepce je již zavřená a jedinou možností, jak se ubytovat je tudíž platební karta, kterou by jsme museli vložit do platebního terminálu, abychom si zaplatili pokoj. Vzhledem k bankovním poplatkům, které by nás tato transakce stála, jsme tuto alternativu zavrhli.

Takže nakonec zajíždíme na parkoviště před velkou prodejnou nábytku a zaleháme přímo v autě. Je to naše poslední noc ve Francii.

Katedrála Notre-Dame	Domy na náměstí	Domy na náměstí

Pohled na město z vyhlídky na katedrále	Pohled na město z vyhlídky na katedrále